Góly Kazína: 2 Chládek, Kepka, Löwe

Sestava Kazína:
Mičkal – Löffelmann, Chládek, Göttel, Karásek – Holubec, Kepka (67. Nešpůrek) – Zima (46. Buchar), Dušek (46. Silovský), Horák – Löwe

Druhé představení na domácí půdě nabízelo střet s dalším tradičním účastníkem 7. ligy – s SK Pyšely. Minulý týden jsme dostali za uši, a tak jsme se chtěli opět dostat ideálně na vítěznou vlnu, případně domácí představení okořenit alespoň nějakým bodovým ziskem. Ze soupeře jsme měli přirozený respekt a tušili jsme, že na nás bude chtít nejspíš od začátku pěkně zadupat.

Plán byl takový, že trošku zkrotíme naší bezhlavost, a to jak rozestavením, tak například i přesunutím našeho Leopolda do zadních řad nebo sázkou na pracovitý trojlístek uprostřed hřiště. Zároveň jsme si nechali jako trumfy do druhé půle i kápa Žebírka a Buchyho, s tím, že první půli si zápas osaháme, a nebude-li to nějaký průser, druhou půli ho překvapíme a vytasíme naše tradiční zbraně. Teď to zní, jací jsme lišáci, ale kdybychom první půli dostali klepec, tak by se tu v textu určitě takhle nemachrovalo.

Prvních dejme tomu 20 minut zápasu se nám ale nedařilo. Soupeř byl ve všech činnostech jednoznačně lepším týmem, přesnějším, živějším, běhavějším a celkově nebezpečnějším. Co se ukázalo jako dobrá volba byl právě Leo v obrané linii, neboť zastavil nespočet „smrdících“ akcí.

I tak se ale soupeři podařilo skórovat a my věděli, že budeme muset něco změnit. Ještě behěm první půle jsme tak změnili rozestavení a obraz hry se tím vyrovnal. Měli jsme nahoře o člověka víc, soupeř měl méně času na výstavbu, a my z toho vytěžili vyrovnávací branku. Leo vyslal krásným pasem za obranu Vikyho, který si počínal mazácky a brankáře hostí pohodlně přehodil.

Do kabin se šlo za remízového stavu 1:1, což byla za mě značka ideál.

Na základě poznatků z první půle jsme se nakonec dohodli, že druhou půli nebudeme na nic čekat a vyslali jsme hned od úvodu druhého dějství do hry jak Žebírka, tak Buchyho, Leopolda jsme vrátili na jeho post posledních měsíců a zkusili se do soupeře zakousnout a už nepustit.

Obraz hry se změnil, my byli velice aktivní a troufám si tvrdit, že soupeř byl naším nástupem do druhého dějství také překvapený. Hned po pár minutách jsme šli do vedení, když se po pasu za obranu prosadil právě Leošek, který prostřelil golmana Pyšel. Za další čtyři minuty se Loe radoval podruhé, když po centru Láskiče donesl míč do brány i se vším, co mu stálo v cestě – 3:1. Dvougólové vedení nás dostalo do herní pohody a i nadále jsme byli po rychlých kontrech nebezpeční. Soupeř se ze dvou rychlých obdržených branek chvíli sbíral, ale zbraně neskládal. Nás dá se říci zcela uklidnil v 75. minutě čtvrtý gól, kdy se hlavou prosadil Láska.

Třígólové vedení a posledních patnáct minut před námi. Vše naznačovalo, že bychom si měli konec utkání užít s balonem na noze, trpělivě kombinovat a užít si v poklidu povedeného představení. To ale my neumíme a nikdy to neděláme, takže jsme dál zkoušeli všemožnými zrychlovačkami a zběsilostmi vymýšlet samostatné nájezdy, neproveditelné prostrkávačky, a podobné pičovinky.

Za tuto naší príma vlastnost nás ještě do konce utkání stihl soupeř potrestat a upravil skóre na 4:2. Naštěstí jsme žádné větší drama už nepřipustili a připisujeme si další 3 body. Po čtyřech kolech tak máme 9 bodů, s čímž panuje velká spokojenost, to jsme ani nečekali.

Chtěl bych všem klukům za domácí zápas poděkovat, všichni k tomu skvěle přistoupili a zhostili se svých rolí jak měli. Jak oba Davidové, kteří první půli parádně odpracovali a připravili nám pozice pro půli druhou, tak i všem třem klukům z lavičky, kteří zápas jednoznačně oživili a přinesli do hry přesně to, co bylo potřeba.

Zároveň i divákům, kterých si začalo na naše domácí zápasy nacházet cestu solidní množství. Jen tak dál, budeme se snažit vás bavit.

Za týden jedeme do Votic, tak kdybyste nevěděli, co si počít s časem, přijeďte nás podpořit. Hrajeme netradičně již v sobotě! Pozápasovým opilcům se tak poprvé a naposledy v podzimní části splní sen, a po utkání budou moci jít dopřát svému potlučenému tělu dávku ohnivé vody a oddávat se slastem a výzvám sobotní noci.

Vystřízlivění však přijde záhy, protože ranní nedělní kocovinu pročísne telefonát vedení béga.. Po čase není souběh..

Autor: Marek Škorpík

Fotky: Denisa Chládková – https://www.rajce.idnes.cz/chladkovad/album/6-9-2026-sk-kazin-x-sk-pysely