Góly Kazína: 3 Martin Löwe, 2 Leo Chládek, Petr Silovský, Ivo Horák, David Zima
Sestava Kazína:
Mičkal – Löffelmann, Eisman, Göttel – Nešpůrek (46. Kepka), Holubec, Buchar (74. Bezucha), Horák – Silovský © (57. Dušek) – Löwe (65. Zima), Chládek
Máme za sebou první domácí představení v 7. lize. Očekávání byla různá, zejména po né úplně povedeném úvodním zápase v Rožmitále, kde jsme navzdor výhře nezanechali kdovíjaký dojem. Do utkání jsme šli s tím, že připosranost z prvního kola hodíme za hlavu a vrátíme se k fotbalu, který nás do této soutěže dostal a který jsme praktikovali i v přípravě.
Jelikož soupeřův A tým měl tento víkend volno, počítali jsme i s variantou, že Vykáň B přijede posílená a můžem být bití jak psi. Podzim v 7. lize se asi bude nést v tomto módu „očekávání – překvapení“, což tak při prvních konfrontacích v nových soutěžích bývá.
Do zápasu jsme vstoupili aktivně a i přes dost nepřesností jsme soupeři nedovolovali nic jiného než dlouhé nákopy, se kterými jsme si v obraně dokázali poradit.
Do vedení nás po pěkné akci dostal kapitán Žebírko, čímž překvapil nejednoho diváka, jelikož v podobných situacích většinou volí šajtličku mimo branku. Tentokrát chladnokrevně zavěsil. Soupeři se ale zanedlouho podařilo vyrovnat a ač tomu konečné skóre nenapovídá, zejména do ofenzivy byla Vykáň velice kvalitní, takže po vyrovnávacím gólu jsme utkání brali jako otevřené.
Štěstěna nám však v novém ročníku zatím přeje, takže po 3 minutách jsme opět strhli vedení na naší stranu. Nahrávka Leoška projela celým vápnem soupeře až na z druhé vlny nabíhajícícho Ivoše. Podobně jako při prvním gólu jsem už po očku vytipovával lidi, kteří dojdou do zahrady za bránou pro zakoplý balon, ale Ivo překvapivě prostřelil vše, co mu stálo v cestě – 2:1. Když o 5 minut později rozvlnil síť i malej Leo a zvýšil na 3:1, lehce to otupilo snahy hostujícího mužstva a nám dodalo více klidu. Tento klid však není pro naše mužstvo úplně pozitivní, jelikož se okamžitě dokážeme přetransformovat do jakéhosi „kočkopsa“, kdy línější obránci neopouští hluboký blok, hladoví útočníci chtějí dávat dál góly a záložníci buď lítaj sem a tam, nebo jsou takzvaně „všude a nikde“. I v tomto módu jsme ale byli nadále nebezpeční, ač do pauzy už gól nepřidali.
Do druhé půle jsme šli tedy stejně jako v minulém zápase s dvougólovým náskokem. Oproti minulému týdnu jsme ale chtěli zůstat nadále aktivní, jelikož jsme cítili, že právě naše aktivita je to, co soupeři příliš nevoní. Během patnáctiminutovky druhé půle se nám rozstřílel Láska, který nasázel hattrick a mohl si tak užít svých neotřelých oslav, posílání polibků do publika i hlubokých divadelních poklon.
Pravdou je, že po našich vpádech z první půle jsme čekali, že nám soupeř v druhé půli toliko nedovolí, ale opak byl pravdou. Vcelku jednodušše jsme se dostávali do otevřené obrany a i díky tomu jsme mohli přidat ještě další dva góly, kdy se trefil Zimin a podruhé v zápase i Leo.
Tempo zápasu pomalu upadalo, jelikož rozdíl ve skóre byl pro soupeře nedostižný, my se klasicky uchýlili do polohy „každej si chce dát góla“, takže poslední dvacetiminutovka už měla slabší parametry a bylo to takové neučesané.
Divák se však nenudil ani ve slabších pasážích, neboť za mikrofonem po celou dobu utkání exceloval „šílený Hank“, jehož komentáře dění ještě podkreslovala živá hudba linoucí se z městské pláže, čímž jsme jednoznačně předčili i Half time show z MS, neboť u nás se dalo tančit celých 90 minut.
Nicméně přidali jsme do tabulky další 3 body, díky vysoké výhře jsme se dokonce ocitli na čele tabulky, takže si všichni povinně udělali screen shoty, abychom mohli alespoň dočasně machrovat a v budoucnu třeba jen hezky vzpomínat.
Chtěl bych poděkovat všem divákům, kterých si našlo na naše první domácí utkání věru dosti. Snad jsme je výkonem potěšili stejně jako oni nás svoji návštěvou.
Příští týden nás čeká výlet na Sázavu, tak se uvidí, jestli budem opět příjemně překvapeni, nebo nám soupeř ukáže, kde máme místo.